Největší planeta sluneční soustavy Jupiter bude pozorovatelná většinu noci kromě rána. Naproti tomu Saturn a postupně i Venuše budou zářit na ranní obloze.
Měsíc bude na večerní obloze od 12. do 21. listopadu. Období s nejlepšími pozorovacími podmínkami bude kolem první čtvrti, která nastává 13. listopadu. Je to měsíční fáze vhodná pro pozorování povrchových útvarů na Měsíci. Na rozhraní mezi světlem a stínem, na takzvaném terminátoru, vrhají zřetelné stíny. Na rozdíl od úplňku, který nastane 21. listopadu, vynikne plastičnost měsíčního povrchu.
Meteorický roj Tauridy vrcholí mezi 5. a 10. listopadem. Aktivní je už nyní a bude ještě deset dní po maximu. Jeho původem jsou prachové částečky které ve své dráze nechává kometa Encke. Leonidy, které vrcholí 18. listopadu, jsou proměnlivým rojem s maximem až 100 meteorů za hodinu. V minulosti byl pozorován i meteorický déšť. Jejich původem je kometa Tempel-Tuttle. Letošní pozorování těchto meteorů bude rušit Měsíc před úplňkem, který zapadá až k ránu.
Zejména za bezměsíčných nocí, kdy světlo Měsíce neruší, astronomové doporučují pozornosti přátel noční oblohy objekty vzdáleného vesmíru. Z dvojhvězd je to například Albireo ze souhvězdí Labutě. Kulovou hvězdokupu M 15 je možné vyhledat v souhvězdí Pegasa a otevřené hvězdokupy v souhvězdích Býka a Persea. Prstencová mlhovinu je ozdobou souhvězdí Lyry. Pozornost si zaslouží také galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy vzdálená více než dva miliony světelných roků.
Hvězdárny nabízejí pozorování slunečních skvrn dalekohledem, který odcloňuje větší část slunečního světla. Speciálním chromosférickým dalekohledem pak pozorování výbuchů plynů ve sluneční atmosféře. Pracovníci hvězdáren doprovázejí každý pozorovaný objekt či jev odborným výkladem.